Hlavně že jsme se neučili

  • od

Starověké Řecko aneb Zrodila se olympiáda – První letošní projekt

Projektové vyučování je v současné době velmi moderní a podporovanou vyučovací metodou. Dává prostor k uplatnění efektivních vyučovacích metod, kde učitel jako režisér, nikoli hlavní herec, koordinuje aktivní činnosti dětí, a ty se tak nenásilnou formou dopracovávají k požadovaným dovednostem. Moderní škola má za úkol využít fakta, informace k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Mezi takovéto kompetence patří např. kompetence k řešení problémů, kompetence občanské, kompetence komunikativní aj. Informace (encyklopedické, nabiflované znalosti) se tak stávají nikoli cílem vyučovacího procesu, ale prostředkem k dosažení jiného cíle – dovednosti.
Ve dnech 30. a 31. října 2008 jsme na naší škole realizovali první ze čtyř projektů, které nás v letošním školním roce čekají. Všechny budou věnovány kulturním historickým obdobím, ten první vycházel z dějin antiky. Inspirovali jsme se letní olympiádou, která se konala v čínském Pekingu, a náš první projekt jsme nazvali Starověké Řecko aneb Zrodila se olympiáda. Téma je to obsáhlé, proto jsme projektu věnovali celé dva vyučovací dny. Chtěli jsme, aby si děti uvědomily vliv starověkého Řecka na vývoj nejen evropské moderní civilizace.
Na dotaz, jak se vám projekt líbí, děti nejčastěji odpovídaly: „Hlavně že se neučíme.“ Tak potvrdily, že se nám náš záměr zdařil, že se jim moderní styl vyučování líbí a učí se nenásilným způsobem. Jan Amos Komenský by byl myslím spokojený.
Děti tentokrát nepracovaly pod vedením svých třídních učitelů ani jako třídní kolektivy, ale pokusili jsme se o jiné členění. Děti byly rozděleny do skupin po šestnácti dětech náhodně vygenerovaných počítačem a v těchto skupinách pracovaly celé dva dny. Vycházeli jsme také z toho, že je třeba, aby se děti ve škole navzájem lépe poznaly, měly k sobě blíž a navázaly přátelské vztahy i s dětmi z jiných ročníků a tříd. Naplnili jsme tak jeden z cílů celoročního úsilí o Školní rok bez šikany. Je známo, že je těžké ublížit někomu, koho dobře znám, kdo je mi blízký. Náš první projekt tak posloužil k naplnění i tohoto našeho záměru.
Prostřednictvím jednotlivých témat pak děti poznávaly starověké Řecko. Některá témata byla aktualizovaná a měla děti přivést k zamyšlení nad životem v současnosti. Děti například prováděly některé činnosti se zavázanýma očima a mohly si tak připomenout olympijské soutěže zdravotně postižených sportovců.
Společné shromáždění žáků i učitelů na konci dvoudenního projektu sloužilo k prezentaci činností, kterými se děti v průběhu projektu zabývaly. Emotivně působil mimořádně zdařilý úplný závěr, kdy se všechny děti druhého stupně na dláždění před školou držely kolem ramen a při reprodukované hudbě společně tancovaly tanec zvaný řecké kolo.
Příjemnou tečkou či třešinkou na dortu byly po oba dny ve školní jídelně obědy inspirované řeckou kuchyní.